O jednom uzasnom cloveku

Najprv mal tento nadpis vyzerat: "O jednom uzasnom cloveku, co tu uz nie je..." ale ona tu je...

V pondelok tento tyzden nas opustila nasa starka... Nas = nasu rodinu = hlavne co byvame v nasom dome: ja, sestry, oco, mama a starky. Vzdy nas bolo sedem... Od malicka. Nevlastnim ani kluc od domu. Starki boli vzdycky doma.
Ked som prisla zo skoly, vzdy som sa musela "hlasit" - co bolo na obed v skole, co sme sa ucili, a ked uz boli temy vycerpane, prisla otazka: "A co mi este povies???" Och, niekedy som tu otazku neznasala co mi liezla na nervy. Co by som za nu dala teraz???!!!! [smutny povzdych]

V pondelok som este dospavala v Brne NaLDS, ked som pocula Vercin hlas, ktory nasvedcoval ze sa stalo nieco strasne a bolestne... A tak som sa dozvedela co sa stalo... :'(
Nemohla som tomu uverit. Vlastne, este stale nemozem... Vraj si sla vecer lahnut a este povedala starkemu, nech ju nebudi, ze si chce pospat. Konecne! Nikdy nevedela poriadne oddychovat... Ale uz ju nezobudil.
Nikto to nechapal, stale nechape! Nebol este cas, naozaj nie. :( Ja viem ze je to krasna smrt, najma pre cloveka co sa jej boji - myslim ze nie je nic krajsie, nez umriet pokojne, vo vlastnej posteli a nie v spinavej nemocnicnej, bez bolesti, majuc za sebou prekrasny zivot, ziadne nevyriesene vztahy a stale obrovsku chut zit! Coz je asi hlavny dovod, preco to stale nemozem akceptovat... Lebo ona tak velmi MILOVALA ZIVOT, ze ho zila az cez nas.
Neviem kolko ludi ma starku, co vie odkial pochadzaju vasi kamarati, ze "Jarka - to je ta z Hlohovca" a ze "Nina - to je ta co bola v Cine" atd. atd. a vie ze "MC ma byt v Prahe na Hajoch" a este aj vie co je MC... Tak ona bola takato!!!
Zialim asi preto, lebo to bolo strasne necakane, a lebo viem, ako velmi sa tesila ze na buduci rok oslavia v Kulturnom dome 50. vyrocie svadby, ona 70-ku a starky 75-ku. Co teraz?! :'( Chcela vidiet vsetky nase promocie, svadby, pravnucata... PRECO???!!! Preco teraz??!!!

Preplakala som cely den - nepamatam si, kedy som naposledy citila taky zial, taku bolest - a ono je to v podstate z lasky... vsetko je to len o tom... Velka bolest a zial su o tom, ze ste niekoho strasne milovali...

Aky velky a nadherny to bol clovek, som zistila asi az na pohrebe. Tolko ludi sa s nou prislo rozlucit... Polka dediny - vo svojej komunite bola vzor a "leader" - boze, mat pred ocami vsetko to, o com bol cely NaLDS seminar... A doteraz to nevidiet. Hrozne!

Rozhodla som sa dat jej svoj posledny "dar" - chcela som mat rec o nej na pohrebe - aspon pred najblizsimi - poznam ju ako vlastnu dlan a viem ako velmi by sa jej take gesto pacilo! O tom aka bola, ako zila, a co si mame od nej vziat. Myslienka na to, ze sa musim drzat aby som bola schopna nezlomit sa v polke vety a predniest to, co chcem predniest, mi pomohla "prezit" ten pohreb. Oco sa ma pytal ako som to dokazala, ked som tymi vetami donutila k slzam tych "najstatnejsich chlapov" z nasej rodiny. Nuz, to je dovod. Darcek...

Napisem to pre istotu sem - aj ked sa to moze zdat morbidne. Ale ked raz telesne zomriem ja, nechcem aby o mne kecal pol hodiny farar co ma nepoznal, a do toho ludia spievali nabozenske pesnicky. Nie. Chcem aby to bolo o mne, o tom kym som bola, v co som verila a aky "odkaz" som chcela dat svojmu okoliu ja...

Velmi som ju lubila, a kedze neverim na tela, ale na duse, tak viem ze to vie! A budem sa snazit zit jej hodnoty a idealy nadalej - nie preto, ze by to tak mozno chcela. Ale preto, ze sa s nimi stotoznujem...
tesit sa z kazdeho okamihu, milovat zivot, mat skutocny zaujem o ludi, zit laskyplne a v sunalezitosti so svojim partnerom a svojou rodinou, atd. atd. nie su pre mna tazke idealy na nasledovanie.

Moji stari rodicia su pre mna neskutocnym vzorom v tolkych oblastiach zivota! DAKUJEM!!! :-*

Som zvedava, co dolezite si na tejto udalosti este uvedomim. Uz teraz je to silne...


Na zaver nieco co mi poslala Ninka:

Lide přicházejí do našich životů z nějakého DŮVODU, na určité OBDOBÍ anebo na CELÝ ŽIVOT. Když je budeme umět rozlišovat, tak budeme vědět, co je třeba pro ně udělat.

DŮVOD
Když je někdo v našem životě z nějakého DŮVODU, tak je to vlastně vyjádření naší potřeby. Přišli, aby nám pomohli vyřešit nějaký problém, přišli nám poradit a podpořit nás po fyzické, emoční anebo duševní stránce. Může se nám zdát, jako kdyby nám je poslalo samo nebe a ono to fakt udělalo. Jsou tu proto, že my potřebujeme, aby tu byli. Později, když už se náš problém vyřešil anebo přišel ten čas nechat zbytek problému na nás samotných, tak tato osoba udělá anebo poví něco, co ukonči náš vzájemný vztah. Někdy tyto osoby zemřou. Někdy prostě odejdou. Co si musíme uvědomit je, že náš problém byl vyřešen, naše potřeba uspokojena a teda jejich práce v našem životě skončila. Naše modlitba byla vyslyšena, teď už musíme vstat a jit sami, bez jejich pomoci.

OBDOBÍ
Někteří lidé jsou v našich životech na určitě OBDOBÍ ... naše cesta životem nám je poslala na určitě OBDOBÍ ... většinou se navzájem od sebe něco naučíme, zažijeme něco super, dobře se zasmějeme, naučíme se pomáhat si. ... většinou nás tito lide naučí něco, co jsme nevěděli anebo nás přinutí vyzkoušet něco, co jsme ještě v životě neudělali. Obvykle zažijeme s těmito lidmi hodně zábavy, no je to jen na určitě OBDOBÍ ...

CELÝ ŽIVOT
Celoživotní vztahy nám dávají Celoživotní lekce. Musíme těmito lekcemi postupně procházet a budovat jimi tento vztah, aby měl dobré základy. Důležité je učit se z těchto lekcí, milovat tuto osobu a uvádět do praxe to, co jsme se naučili ve všech ostatních našich vztazích, ve všech oblastech našeho života.